Vývoj hmotnosti kuních králíků

(zdroj: J.Kapp: Marder und Siamesen)

Normální vahou kuního králíka je 2,50 kg. Povolené rozmezí je pak 2,0 - 3,25 kg. J.Kapp zpracoval výsledky několikaletého sledování vývoje hmotnosti mláďat v prvých týdnech života, které prováděli durynští chovatelé kuních králíků a došel k této tabulce:

3 týdny                260 – 300 g

4 týdny                360  -  450 g

8 týdnů                750  -  900 g

12 týdnů              1200  -   1400 g

16 týdnů              1500  -  2000 g

20 týdnů              1900  -  2400 g

24 týdnů              2300  -  2600 g

25 týdnů              2600  -  2 ... g

Uvádí, že po 4. týdnu života by mělo být ve vrzích o 6-7 mláďatech dosahováno přibližně 100g denního přírůstku. Po odstavu je pak vývoj více ovlivňován jednotlivými chovateli a vyvážeností stravy, která by měla být vyladěna tak, aby se zvířata vyvíjena normálně. Zde vzniká nejvíce chyb.

 

K chovným účelům je vhodné používat zvířata o hmotnosti:
Samci: 2,60 - 2,75 kg ve výstavním věku, starší max. 3.1 kg
Samice: 2,75 - 2,90 kg ve výstavním věku, později max. 2,9 až 3,40 kg

 

Vývoj zbarvení v jednotlivých týdnech života

Od narození do cca 4 týdnů          Bronzová barva. Váha 360-450 g

5 – 10 týdnů                                   Tmavší nosní maska, uši a kolem očí. Na prsou jsou viditelné světlejší barevné plochy. Váha 500 – 1100 g.

10 – 16 týdnů                                 Viditelné první kuní znaky. Váha 1000 – 2000 g. 

17 – 28 týdnů                                 Dospělé vybarvení. Váha 2000 - 3000 g.

po 28. týdnu života                        Po kratší době, kdy zvířata vykvetla do krásy, se může začít objevovat skvrnitost a tmavnutí jak v krycí barvě, tak v kuních znacích. Hnědá barva je oproti modré náchylnější k tmavnutí i ke skvrnitosti.

(zdroj: J.Kapp: Marder und Siamesen)

Příčiny skvrnitosti (flekatění)

Příčiny vzniku skvrn jsou různé. Do věku 2-3 týdnů mláďata nejsou skvrnitá. V té době se krmí téměř výhradně mateřským mlékem. Po těchto třech týdnech začínají mláďata kromě mateřského mléka přijímat i ostatní krmiva. Skvrnitost může být vyvolána tím, že trávicí systém mláděte není na nové krmivo tak dobře připraven. Strava by měla být přizpůsobena věku mláďat.

Dále jsou uvedeny některé příklady, které mohou vést ke skvrnitosti:

- Zamoření chovu kokcidiózou, např. přes mléko zamořené matky.

- Chyby v krmení způsobující mírné nadýmání a průjem, nevedoucí sice k úhynu, ale brzdící vývoj zvířat, rovněž způsobují skvrnitost.

- Stres zvířat                                                

- Navíc k výše uvedeným faktorům můžeme také započíst faktory jako je vysoká vlhkost, extrémní teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, venkovní ustájení, přeprava, výstavy, špatné držení těla, ale také poporodní horečku samic.

- Odstranění příčin flekatění napomáhá pravidelné čištění kotců, jednotlivé ustájení kusů, prevence proti kokcidioze.Při nákupu zvířat je vhodné, aby byla držena nějakou dobu oddělena od ostatních.

- Preventivní přeléčení všech zvířat šetří čas, peníze a medikamenty.

- Poměrně dobré výsledky přináší oddělený odchov. Zde je samice k mladým dávána pouze jedenkrát denně, a to vždy ve stejnou dobu. Pak je nízké riziko, že budou nemoci přeneseny z matky na potomstvo. Po 4-6 minutách kojení je samice vrácena zpět do svého kotce. Tato metoda přináší ještě další výhody.

- Pro chov kuních králíků se ukázalo být příznivé stabilní vnitřní ustájení s dostatkem světla a čerstvého vzduchu. Je třeba se vyhnout průvanu, který má negativní vliv na zdraví populace. Například vnitřek stodoly chrání před silným slunečním zářením, před vlhkým a chladným počasím, před vysokou vlhkostí a velkými teplotními rozdíly zejména mezi dnem a nocí. Tyto vlivy nejsou ve vnitřní stáji tak silné a to může účinně omezit skvrnitost.

- Pozor na používání potravinových koncentrátů (granule). Používat jen ve velmi odměřených dávkách. Extrémní příliv živin nemůže zažívací trakt mláděte zpracovat. To vede k zažívacím poruchám a ty mohou vyvolat skvrnitost.

- V době, kdy je k dispozici svěží zelená píce by měla být tato podávána ráno i večer a večer navíc trochu koncentrované stravy (granulí - objem krabičky od sirek je až dost). V zeleném krmení jsou obsaženy všechny základní živiny, které mládě potřebuje pro zdravý vývoj.

- Po dosažení normální hmotnosti 2,50 kg se omezuje krmení krmným koncentrátem (granule). Tato zvířata dostávají koncentrát pouze 2-3 x týdně. Snižování dávky koncentrovaných krmiv musí být postupné. Rychlá změna by mohla rovněž vést ke skvrnitosti. Po změně krmení nesmí zvířata začít hubnout. Mírný přírůstek tělesné hmotnosti musí pokračovat.

Při dosažení normální hmotnosti by měl být dokončen proces línání. Zvíře je nyní plně vybarveno, nebo se tomu blíží. Je také možné, že normální hmotnosti bylo dosaženo ve 4-5 měsících, ale tato zvířata dosud nejsou vybarvena. To má příznivý vliv na trvanlivost svrchního zbarvení. Tato zvířata si déle udrží vybarvení bez skvrnitosti. Je dost nepříznivé, pokud zvířata v 6-7 měsících jsou již plně vybarvena, ale dosud nedosáhla normální hmotnosti. Chovatel se nyní snaží pomocí výkonného plnohodnotného krmiva dosáhnout normální hmotnosti tak rychle, jak je to jen možné. Tento postup se velmi negativně odráží ve vzniku skvrnitosti.

(zdroj: J.Kapp: Marder und Siamesen)